Postavení členů volených orgánu obchodních společností a družstev po novele ZOK
Od 1. ledna 2021 se zásadně mění postavení členů volených orgánu obchodních společností a družstev (obchodních korporací). Tyto změny souvisí zejména s pravidly pro ustanovení jednotlivých osob do funkce ve volených orgánech, s rozšířením odpovědnosti členů volených orgánů a s právní úpravou sjednávání odměny za výkon funkce. Podle zákonodárce se jedná o nutnou změnu stávajícího stavu zohledňující stávající praxi, ochraňující potřebné subjekty a přibližující českou právní úpravu evropským standardům. O co tedy v jednotlivých změnách jde?
Zákaz řetězení právnických osob ve volených orgánech
První změnou je zavedení zákazu řetězení právnických osob ve volených orgánech společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti (tj. kapitálových společností) a družstev. V dosavadní právní úpravě platilo, že právnická osoba, která byla zvolena jako člen voleného orgánu jiné právnické osoby, má zmocnit k výkonu funkce konkrétní fyzickou osobu. Pokud tak právnická osoba ale neučinila, ze zákona tuto právnickou osobu ve funkci člena voleného orgánu zastupoval její statutární orgán. Statutárním orgánem této právnické osoby ale mohla být opět další právnická osoba a takové řetězení bylo prakticky neomezené, což zejména z hlediska zákonné odpovědnosti členů volených orgánů nebylo zcela žádoucí.
Nyní této praxi zákon zamezuje a zavádí striktní pravidlo spočívající v tom, že každá právnická osoba, která je členem voleného orgánu, musí k výkonu této funkce povinně zmocnit konkrétní fyzickou osobu. Neučiní-li tak, nebude jako člen voleného orgánu zapsána do obchodního rejstříku. Zároveň pokud právnická osoba nezmocní k výkonu funkce fyzickou osobu a nezapíše ji do obchodního rejstříku do 3 měsíců ode dne, kdy jí vznikla funkce, její funkce ze zákona zaniká. Stejně tak právnické osobě funkce zanikne také v případě, kdy zmocněné fyzické osobě, zanikne zmocnění a právnická osoba do 3 měsíců ode dne zániku zmocnění nezmocní a nezapíše jinou fyzickou osobu.
POZOR!!! Toto nové pravidlo se aplikuje i na stávající právnické osoby vykonávající funkci člena voleného orgánu a je tedy třeba nejpozději do 1. dubna 2021 provést příslušnou změnu (zmocnit konkrétní osobu k výkonu funkce a provést příslušný zápis v obchodním rejstříku).
Smlouva o výkonu funkce člena voleného orgánu
Další změna se týkají postupu při uzavírání smlouvy o výkonu funkce (tj. smlouvy upravující práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem voleného orgánu).
Před tím, než novela nabyla účinnosti, musela být u kapitálových společností taková smlouva sepsána písemně a schválena nejvyšším orgánem společnosti (tj. valnou hromadou). Pokud ke schválení smlouvy nedošlo, považovala se smlouva za neplatnou, nicméně pouze v případě, že se této neplatnosti dotčená osoba dovolala. Když tedy nebyla neplatnost smlouvy namítána, na smlouvu o výkonu funkce se bez dalšího hledělo jako na platné právní jednání. Nyní po novele je povinnost písemné formy a schválení nejvyšším orgánem společnosti zachována, změna je však v tom, jaké jsou důsledky případného neschválení smlouvy. Nově totiž platí, že pokud není smlouva o výkonu funkce řádně schválena nejvyšším orgánem společnosti, nenabude ani účinnosti a zákon na tuto situaci pohlíží jako by smlouva nebyla sjednána vůbec, a to se všemi důsledky s tím spojenými. Člen voleného orgánu tak např. nebude mít nárok na odměnu za výkon funkce, i když je ve smlouvě sjednána.
Pokud bude chtít nejvyšší orgán společnosti toto napravit, má možnost uzavřenou smlouvu schválit kdykoliv poté. Následkem ale bude to, že smlouva o výkonu funkce nabude účinnosti zpětně k datu jejího uzavření, nikoliv ke dni, kdy byla nejvyšším orgánem schválena. S tím souvisí také nároky ze závazků ve smlouvě sjednaných, které mohou být uplatňovány v plném rozsahu zpětně k okamžiku uzavření smlouvy (zejm. potom nárok člena voleného orgánu na výplatu odměny). Obecně je nově v zákoně ještě uvedeno, že v případě rozporu mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou mají přednost ujednání, která jsou součástí společenské smlouvy. To ale neplatí v případě, kdy smlouva o výkonu funkce je schválena většinou potřebnou pro změnu společenské smlouvy. V takovém případě totiž mají naopak přednost ujednání obsažená ve smlouvě o výkonu funkce.
Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodní korporace
Významného zpřísnění se dočkala právní úprava odpovědnosti členů statutárních orgánů, která v případě porušení povinností ze strany člena statutárního orgánu řeší nejen možnost jeho soudního vyloučení z orgánu společnosti, ale též poměrně rozsáhlé majetkové sankce.
Nejprve je třeba uvést, že člen statutárního orgánu, který přispěl porušením svých povinností (např. porušením povinnosti péče řádného hospodáře) k úpadku společnosti, může být dohnán insolvenčním soudem k odpovědnosti, a to primárně ve dvou rovinách. Soud má ze zákona povinnost v případě, že jde o insolvenční řízení zahájené na základě návrhu jiné osoby než dlužníka, rozhodnout na základě návrhu insolvenčního správce o povinnosti výše uvedeného člena statutárního orgánu vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdržel, a to až za období 2 let zpět před zahájením insolvenčního řízení. Zároveň v případech kdy je na majetek obchodní korporace prohlášen konkurs, soud může na základě návrhu insolvenčního správce nově také rozhodnout o tom, že tento člen statutárního orgánu je povinen poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace (tj. úprava žaloby na doplnění pasiv převzatá z francouzského právního řádu).
Uvedeným to však nekončí, protože insolvenční správce není jediný, kdo může rozhodnout o tom, zda výše uvedené návrhy insolvenčnímu soudu podá. Zákon dává totiž v tomto směru poměrně rozsáhlou pravomoc věřitelskému výboru, který může rozhodnout, že insolvenční správce musí návrh na zahájení výše uvedených řízení podat a je to poté jeho povinností. Věřitelé přihlášení v daném insolvenčním řízení tedy do tohoto procesu mohou výraznou měrou zasáhnout a na nezodpovědné členy statutárního orgánu společnosti si došlápnout.
Nad rámec výše uvedených povinností spojených s odpovědností člena statutárního orgánu soud v uvedených případech také i bez podaného návrhu rozhodne o tom, že dotyčný nesmí až po dobu 3 let vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoliv společnosti. Právní mocí takového rozhodnutí soudu poté dotčená osoba v obecné rovině přestane být členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích, pokud nejsou dány zákonné důvody a soud nerozhodne, že v některých konkrétních obchodních korporacích může tato osoba jako člen statutárního orgánu zůstat – pozn. musí být dáno to, že člen statutárního orgánu vykonává svou funkci pro danou konkrétní korporaci řádně a jeho diskvalifikace z orgánu korporace by mohla vést k poškození oprávněných zájmů korporace nebo jejích věřitelů. Osoba, která uložený soudní zákaz následně poruší, ručí za veškeré závazky obchodní korporace, ke kterým se korporace zavázala v době, kdy diskvalifikovaná osoba přes zákaz vykonávala funkci v jejím statutárním orgánu, a navíc soud v takovém případě může prodloužit zákaz výkonu činnosti až na dobu 10 let. Závěrem tohoto bodu je poté třeba upozornit také na to, že výše uvedená odpovědnost a sankce se nevztahují ze zákona pouze na osoby, které jsou aktuálně oficiálně zapsané v pozici člena statutárního orgánu, ale též na bývalé členy statutárního orgánu obchodní korporace, na osoby v obdobném postavení člena statutárního orgánu a na další osoby, které se fakticky v takovém postavení nachází bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodní korporaci mají.
Odstoupení z funkce člena voleného orgánu
V tomto ohledu se mění zejména okamžik, který je klíčový pro zánik funkce člena voleného orgánu po jeho odstoupení, což přináší nově větší nejistotu odstupujícího člena v tom, ke kterému dni mu fakticky skončí výkon funkce.
Odstoupí-li totiž člen voleného orgánu, nově ze zákona platí, že jeho funkce ze zákona zaniká dnem, kdy toto odstoupení projedná orgán, který jej do funkce zvolil. Modifikace je možná, pokud tak stanoví společenská smlouva, kdy zákon umožňuje, že odstoupení může projednat pouze orgán, jehož členem odstupující dotyčný byl. Dalším pravidlem je, že k projednání odstoupení by mělo být ze strany dotčeného orgánu korporace přistoupeno bez zbytečného odkladu a nejpozději na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení člena obchodní korporaci doručeno. Konkrétní den zánik funkce tedy nezávisí primárně na vůli odstupujícího člena, ale na skutečnosti, kdy dojde k projednání příslušným orgánem.
Z uvedeného jsou následující zákonné výjimky. V případě, kdy člen voleného orgánu nebyl zvolen orgánem korporace (např. členové volení zaměstnanci apod.) platí, že své odstoupení předává orgánu, ve kterém působí, a funkce končí opět ke dni, kdy tento orgán odstoupení projedná. Dále pokud člen voleného orgánu odstoupí přímo na zasedání orgánu kompetentního k projednání jeho odstoupení, platí, že funkce končí uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení, nestanoví-li projednávající orgán na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku. Nakonec v případě, kdy vykonává funkci valné hromady jediný společník, člen voleného orgánu odstoupení oznámí tomuto společníkovi a výkon funkce končí opět po uplynutí 2 měsíců od oznámení odstoupení funkce, pokud jediný společník neschválí na žádost odstupující osoby jiný okamžik zániku.
Není Vám něco z výše uvedeného zcela jasné a potřebujete si to vyjasnit?
Potřebujete pomoct s úpravou společenských smluv, smluv o výkonu funkce nebo s přípravou compliance programu za účelem prevence nežádoucích jevů a protiprávních jednání v korporaci ze strany členů statutárních orgánů?
Kontaktujte mě.